Původ Slovanů
Slované se objevují v polovině prvního tisíciletí a jejich původ stále ještě není zcela jasný. Předpokládá se, že jejich pravlast ležela v Zakarpatí, odkud se začali na počátku šestého století šířit do zbytku Evropy a postupně osídlili její významnou část. Vědci uvažují jako možné předchůdce Slovanů zaruběnickou kulturu rozšířenou mezi 3. stol. př. n. l. a 1. stol. n. l. na Ukrajině nebo przeworskou kulturu existující od 2. stol. př. n. l. do 4. stol. n. l. v Polsku. Je vysoce pravděpodobné, že se nejednalo o čistě slovanské kultury, ale byly ovlivňovány i jinými (např. germánskými) vlivy.
První písemné zprávy o Slovanech pocházejí až z 6. stol. n. l. od římského historika Jordana, který se zmiňuje o kmenu Venetů, jehož příslušníci sami sebe nazývají Slovany a Anty. Ti měli ve 4. století sídlit mezi Dunajem a Dněprem. Dějepisci však začnou Slovanům věnovat více pozornosti až potom, co začnou napadat byzantská území za Dunajem. Tehdy (v 6. stol.) také začíná velká expanze Slovanů do Evropy.
Následně však slovanské kmeny začal ohrožovat nepřítel - Avaři - kočovné etnikum, které se do Evropy dostalo z východu. Část Slovanů se dostala do jejich područí, část s nimi uzavřela spojenectví. Avaři ale stále znamenali velikou hrozbu. Nicméně část Slovanů, která se s Avary spojila, ohrožovala Byzantskou říši a roku 625 dokonce obléhala Konstantinopol (neúspěšně). Útoky na Franckou říši pak odstartovaly expanzi Slovanů do východních Alp - Slovinci. Slované a Frankové se pravděpodobně smísili a vytvořili novou společnou kulturu. Jiná část Slovanů se ale smísila s Protobulhary a dala tak vzniknout dnešním Bulharům. Během 6. a 7. stol. pronikají slovanské kmeny také na území Řecka a Malé Asie - vzniká Makedonie.
Jižní Slované
Slované začali pronikat na Balkán během 6. stol. n. l. Tehdy tady vládla Byzantská říše. Zpočátku byli Slované značně nejednotní a oslabováni spory mezi sebou. Na Balkán začaly nejprve pronikat kultury Korčak a Pěňkovky, které přicházely skze dnešní Rumunsko. Tyto kmeny byly ale na počátku 10. stol. romanizovány a společně s kmeny Dáků daly zálad pro vznik dnešních Rumunů. Nejvýraznější expanzí na Balkán byla ta v 7. stol., které se účastnili hlavně Protobulhaři. Tyto kmeny pak pokračovaly na území bývalé Jugoslávie, které zároveň osídlovaly slovanské kmeny ze Zakarpatí.
V 7. stol. pravděpodobně vznikl Chorvatský kmenový svaz, objevují se také Srbové, kteří se v 8. stol. osamostatňují od vlivu Byzantské říše a zakládají vlastní stát - Raška - později Srbsko. V polovině 9. stol. přibývá k jihoslovanským říším i Trebinja, pozdější Černá Hora. Mezi jihoslovanské národy tedy patří Slovinci, Srbové, Chorvaté, Černohorci, Bulhaři a Makedonci (pozdějí také Bosňáci).
V roce 681 vzniká na úžemí dnešního Bulharska společný stát Slovanů a Protobulharů, který uzavírá mír s Byzantskou říší, v 8. stol. se výrazně slavizuje a v 9. století přijímá křesťanství.
Východní Slované
Mezi předchůdce dnešních Rusů, Ukrajinců, Bělorusů a Rusínů patřili například Kriviči nebo Ilmeňští Slované, kteří během 6. - 9. stol. osídlovali území dnešní Ukrajiny a vytlačili nebo asimilovali dříve zde usazené baltské a ugrofinské obyvatelstvo. V 9. stol. osidlují východní Slované oblast mezi Donem a Volhou a usidlují se v okolí dnešní Moskvy. Další vývoj východních Slovanů pak dlouho probíhá v rámci Kyjevské Rusi.
Západní Slované
Na počátku jsou západní Slované usazení v oblastni dnešního Česka a Slovenska v područí Avarů. Kolem roku 624 ale zdejší slovanské kmeny sjednocuje francký kupec Sámo, s jehož pomocí se Slovanům podaří Avary porazit. Po Sámově smrti v roce 659 se ale tato říše rozpadá. Nastává dlouhé období, o jehož průběhu nic nevíme, až se dostáváme do roku 835, kdy kníže Mojmír I. poráží knížete Pribinu a připojuje tak ke své říši i Nitranské knížectví.Vzniká tak Velkomoravská říše, které vládnou Mojmírovci. I zde se začíná šířit křesťanství, významnou událostí v tomto ohledu hraje příchod slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje roku 863, bratří z (tehdy byzantské, dnes již řecké) Soluně, které na Velkou Moravu pozval kníže Rastislav. Bratři se zasloužili nejen o šíření víry, ale také vytvořili písmo (hlaholice, později cyrilice) a jazyk - staroslověnštinu.
Mezitím, ve 4. - 5. stol., osidlují Polabští Slované území dnešního východního Německa, které před nedávnem opustily germánské kmeny. Polabští Slované se dělí na 3 kmenové svazy: Lutici (Veleti), Obodrité (Bodrci) a Lužičtí Srbové. Ty čeká několik bojů se sousední Franckou říší, přičemž Lutici i Obodrité jsou ve 12. století germanizováni. V polovině 10. stol. ale začíná vznikat Polské knížectví, tvořené například kmeny Polanů, Vislanů a Slezanů.